o nás

Historie volejbalu ve Vyškově:

Léta 1927 – 1945

Do Vyškova se dostává volejbal zásluhou studentů vyškovského gymnázia ve druhé polovině 20. let. Jeho prvním velkým propagátorem byl profesor tělocviku Karel Kovář, který byl všestranným a obětavým sportovním organizátorem ve městě.

Závodní volejbalová činnost byla zahájena v roce 1927. K prvnímu vystoupení patří účast na krajském turnaji v Brně, kde vyškovské družstvo pod vedením tehdejšího předsedy herního odboru Vojtěcha Čamka reprezentovalo župu. Vyškov zvítězil nad družstvem župy Slovácké, byl však poražen družstvem brněnským.

Dle archivních záznamů však vůbec prvním soupeřem vyškovských volejbalistů bylo družstvo Kojetína. Pravidelných soutěží nebylo. Byly organizovány jen přátelské zápasy a příležitostné turnaje. Vyškovský volejbal byl nejvíce ovlivněn volejbalovým hnutím brněnským, při němž vyrůstal. Vzájemné styky byly velmi časté. V r. 1931 byly sehrány přátelské zápasy s VS Brno, Brnem I., Brnem II. a dalšími družstvy z Lovčic, Slavkova, Pustiměře.

V r.1933 byl ve Vyškově poprvé uspořádán volejbalový turnaj, jehož vítězem se stal Rousínov. Velmi bohatá byla sezóna v r.1934. Bylo sehráno 20 zápasů a ve větším rozsahu opakován turnaj za účasti  8 družstev. Postupně však začíná získávat ve Vyškově větší oblibu basketbal a volejbal se stává jen doplňkovým sportem.

V období fašistické okupace byl zmražen i sportovní život. Volejbalové hnutí formou nepravidelných a příležitostných střetnutí se drží nad vodou kromě Vyškova také v Pustiměři, Dědicích, Lulči, Rousínově, Ivanovicích , V.Vážanech, Kojátkách.

Léta 1945 – 1966

Po osvobození v r.1945 dochází opět k rozvoji volejbalového hnutí na okrese. Aktivizují se oddíly, rozšiřuje se podstatně členská základna, organizují se pravidelné soutěže i značný počet turnajů. Dobrý volejbal se začíná hrát nejen ve Vyškově ale také v Rousínově, Ivanovicích, Pustiměři, V.Vážanech. Celookresní akcí s účastí i výborných družstev z Brna se stává od r.1946 mužský turnaj „Memoriál Ing. J. Hrbotického“ na počest bývalého hráče Vyškova, který se stal obětí fašismu.

Volejbal ve Vyškově se soustřeďuje v tomto období do dvou základen. Těžiště bylo na hřištích za zámkem, kde se pod vedením Karla Otevřela a bratří Zedníků hrál volejbal na krajské úrovni.

Druhá základna byla na hřištích u sokolovny, kde šéfoval profesor gymnázia Josef Hrdlička. V r. 1952 byl založen další volejbalový  oddíl na hřišti u cukrovaru, kde se provozovatelem stala RH Vyškov v čele s dalším  propagátorem volejbalu Josefem Rutarem. Zde byla založena i družstva žen, družstva dorostenecká i žákovská. V pravidelných soutěžích jsou zapojeny všechny složky tohoto oddílu. V r. 1962 se oddíl přemístňuje na  hřiště u muzea.

V r. 1964 dochází k zrušení RH Vyškov. Funkcionářská i hráčská základna přechází do nově utvořené TJ Adast Vyškov,  později, po delimitaci Adastu do Autopalu,  Spartaku Vyškov. Pod vedením Ing. Jos.Hledíka, Jos.Rutara, Jiřího Poláška,  prof. Zd.Jelínka a Aloise Skřejpka dochází postupně  k vzestupu popularity volejbalu i zvýšení výkonnosti mužské složky.

Populárním turnajem  se stává srpnový turnaj mužů. 25 ročníků s účastí až 22 předních  družstev z Moravy  patří  k světlým stránkám vyškovského olejbalového hnutí. Rovněž tak májový turnaj dorostenců a srpnový žen měly významné postavení  v každoroční činnosti mnoha oddílů.

Druhá základna volejbalu v sokolovně byla řízena  obětavm funkcionářem Miroslavem Ovčačíkem.  Zde družstvo žen patřilo k elitním družstvům KP I.tř. Družstvo mužů zde bylo tvořeno  z převážné části basketbalisty, kteří přes léto využívali volejbal jako doplňkový sport a to na solidní úrovni. V r.1963 právě tento oddíl vybudoval na stadioně za parkem první dva, již antukové,  volejbalové kurty, které se staly základem pro pozdější volejbalový areál.

Léta 1966 – 1990

V r. 1966 dochází ke sloučení všech vyškovských sportovců do jediné TJ Vyškov. Zde byl také založen oddíl volejbalu TJ Vyškov (později SK Vyškov). Aktivita členů oddílu se soustřeďuje na vybudování volejbalového areálu u stadiónu za parkem. K původním dvěma hřištím přibývají další čtyři.

následně jsou využívány všemi složkami oddílu. V pravidelných soutěžích měl oddíl 8 družstev.

Prvního úspěchu na poli sportovním dosáhlo družstvo mužů pod vedením Vladimíra Procházky již v r.1967, kdy postoupilo do KP I.tř. vítěznou sérií 22 utkání bez porážky.

zleva: Kudlička, Řezníček, Vymazal, Luska, Procházka, Drnovský

Výrazného úspěchu dosáhlo dále družstvo dorostenek v r. 1973, kdy se probojovalo pod vedením manželů Skřejpkových do republikového finále. Výkonnostní vzestup se však dlouhodoběji nejlépe dařil mužské složce. První družstvo dosáhlo vysněného cíle v roce 1977, kdy se stává pod vedením ing. Jana Procházky a Čestmíra Lusky zcela suverénně krajským přeborníkem a v dalších letch pravidelným účastníkem třetí nejvyšší soutěže v republice a patřilo tak k předním moravským družstvům.

dole: Novotný, Luska, Pásek,

nahoře: Drnovský, Burian, Procházka, Naš, Kusala, Matula

V r.1986 přešla, po dohodě oddílů, ženská složka do TJ Dědice, včetně mládeže a vyškovský volejbal se prezentoval dále jen s mužskými týmy.

zleva: Zdena Polášková, Eva Mandlíková, Marta Močochová, Eva Alánová,

Mila Žižlavská, Marie Skřejpková, Iva Honsová, Iva Vymazalová.

Léta 1990 – 2000

Po společenských změnách v r.1990 dochází k poklesu zájmu o organizátorskou i trenérskou práci, což se projevuje i v poklesu mládežnické základny oddílu. Po 12 ligových letech končí také s výkonnostním volejbalem ostřílená parta okolo I. Drnovského. Přesto se dařilo v tréninkovém procesu i v soutěžích udržet družstvo žáků a později juniorů, jenž postupně přebírají štafetu II. ligy.

Výsledkem dobré trenérské práce je tak dlouhodobé umístnění družstva mužů v popředí týmů II. národní ligy i nominace Dalibora Lusky do reprezentačního týmu juniorů ČSSR pro ME.

Rovněž tituly mistrů republiky v beachvolejbalu pro r.1999 odchovanců a členů oddílu lze považovat za úspěch. V kategorii mužů je to Dalibor Luska (s P. Chromým) a v kategorii kadetů Radek Held ( s.J.Huliakem ).     Významným impulsy k udržení volejbalu mužské složky na výkonnostní ligové úrovni byly v období 1990-2000 sponzorské podpory jednak vyškovského Agroexu s.r.o. a jejího ředitele ing. Františka Rause i dřívějších ligových hráčů, ing.Vlastimila Dobeše, Zdeňka Matuly, Stanislava Novotného a Jana Štolfy). V závěru tohoto období jak družstvo mužů, tak juniorů dosáhlo historicky nejlepších umístnění 2. resp. 3. místo Národní ligy.

V krajských a okresních soutěžích v této době působí dalších 5 mužských družstev.

Léta 2001 – 2011

V roce 2005 vzniká Občanské sdružení VOLEJBAL VYŠKOV (předseda J.Polášek), které sdružuje všechny týmy mužů, obnovné družstvo žen a začínající týmy mládeže vzniklé pod vedením A.Nováka, J.Řezníčka st., Č.Lusky a J.Poláška. J.Řezníček se stává správcem haly na ZŠ Nádražní 5, kde mládež nachází výborné podmínky. J.Řezníček se ujímá organizačně a trenérsky většiny dívčích mládežnických družstev.Dobrým řešením se ukazuje spolupráce s DDM Vyškov, který zajišťuje chod postupně pěti mládežnických týmů pod vedením již 7 trenérů.

V sezóně 2006/2007 se stává tým juniorů pod vedením Č.Lusky krajským přeborníkem a absolvuje kvalifikaci o ligovou účast.

V sezóně 2008/2009 se i díky spojení s týmem RAK LUleč stává krajským přeborníkem i první družstvo mužů a zajišťuje pro sezóny 2009-2013 opět ligovou soutěž. Stejného úspěchu dosahují i kadetky a juniorky.

Od roku 2009 dochází pod vedením Vl.Goldy k reorganizaci mládežnických týmů podle ročníků a po náborech na školách založeny poprvé i přípravky pro děti už od 6.let. V návaznosti na celostátní program CVF Minivolejbal pro 1. stupeň ZŠ jsou organizovány ve spolupráci s Orlem Vyškov souteže pro nejmenší. Hřiště u muzea tak po 50 letech znovu po ožívají volejbalem.

 

V sezóně 2010/2011 je v oddíle již 8 mládežnických družstev s 105 hráči z toho 89 dívek pod vedením 14 trenérů.

V dospělých složkách jsou to dvě družstva mužů ( II.liga, KPII) a družstvo žen (KPII). trenéři mládeže: Vladimír Golda, Libor zatloukal, Petr Michálek, Jiří Michálek, Jana Šustková, Tereza Fenclová, Soňa Michálková, Tomáš Luska, Petr Muzikář, Daniel Zeller, Jaroslav Klusák, Kateřina Muranyi, Marta Bednářová, Mirek Kunčík aj.